Pokud si přečtete předchozí dvě reference, asi nebudete mít vysoké mínění o této škole a Indonésii obecně. Nicméně moje zkušenost byla naprosto jiná. Já jsem si Indonésii zamilovala, a to hned z několika důvodů, přičemž tím nejdůležitějším jsou lidé. Lidé s pozitivní myslí, úsměvem na tváři a chtíčem pomoci vám, i když z toho sami nic nemají. Jsou to lidé velmi otevření, přátelští a neskutečně laskaví. I učitelé jsou vstřícní, ikdyž přísní co se týká školních povinností, nicméně vždy se s nimi dá nějak domluvit. Pokud se účastníte školních akcí (různých přednášek, seminářů, soutěží...), máte omluvenou absenci (ale musíte si nechat podepsat speciální papír - tedy jen pokud budete na stejném kampusu jako já - JWC/FX, ostatní fakulty to vyřeší za vás automaticky).
Buddy system zde funguje bez problému - byla vytvořena Whatsapp skupina, kde se sdílely různé akce pořádané školou i jejími partnery, ale také události v Jakartě apod. Místní studenti byli s mezinárodními studenty neustále v kontaktu, pořádali jsme společné akce, výlety, apod.
Pokud budete bydlet na školních kolejích (což bych doporučovala, ikdyž je ta cena vyšší, ale nikdy se tam nebudete cítit sami a je to prostě jednodušší řešení i z hlediska administrativy - při řešení víz... a když tam vážně nebudete chtít být, odstěhujte se až po prvním měsíci, kdy už budete mít všechny administraticní věci vyřešené), tak se budete moci do školy dopravovat školním busem zdarma, což je fajn (ale většinou budete zaseknutí v dopravní zácpě, čímž je Jakarta proslavená. Takže na druhou stranu - skútr je mnohem rychlejší řešení...).
Školní menza nabízí levné a chutné jídlo - můžete si vybrat z indonéských pokrmů, či korejské kuchyně. Základní surovinou v Indonésii (ke sníděni, k obědu, i k večeři) je rýže, ale v samotné Jakartě najdete i západní kuchyni a nespočet korejských, čínských a japonských restaurací, takže se nemusíte obávat.
Já jsem chodila na dva kampusy: FX a JWC (vzdálené od sebe 15 minut pěšky), obě tyto budovy jsou "mezinárodní", tj. učí se zde jen v angličtině, proto i studenti umí výborně anglicky a výuka probíhá jen v angličtině. Nicméně vím, že pár mezinárodních studentů, co bylo na Anggrek kampusu, mělo problém se s ostatními místními studenty dorozumět, neboť anglicky moc neuměli (FMK studenti jsou v pohodě, budou na stejných kampusech jako já).
Indonésie je levná země s širokou nabídkou nejrůznějších druhů ovoce a milionem ostrovů k prozkoumání. Nudit se tedy nebudete a čas na cestování si rozhodně taky najdete! :-)
Komunikace se školou před samotným odjezdem poněkud zaostávala, takže doporuču řešit víza co nejdříve. Navíc jsem si měla zvolit předměty předem, po příjezdu jsem však dostala nový seznam předmětů (jinačí než původně) a musela jsem si je navolit znovu, buďte však rychlí, kapacita předmětů je omezena (ostatně jako na UTB).
Škola je v porovnání s UTB jednodušíí, ale nečekejte, že nebudete nic dělat - mnoho domácích úkolů, skupinových projektů, pololetní testy, závěrečné testy, testy v průběhu roku... v podstatě jste opět jako na střední škole.
Venku je pořádné horko (což je pro mě osobně velké pozitivum!), nicméně ve škole jede klima o sto šest... takže si berte s sebou svetr/mikinu/dlouhý rukáv (který je ostatně vhodný i kvůli školním pravidlům oblékání), jinak umrznete.
Indonésie je rozvojová země, kde silně převažuje islám, proto je nutné s těmito kulturními a náboženskými či dalšími rozdíly počítat předem (vzít si vhodné oblečení, být tolerantní, ale to snad jste, když se hlásíte na program v zahraničí, to je povinnost :D...)
No... o Indonésii a mých zážitkých bych mohla vyprávět celé hodiny. Miluju tu zemi, ty lidi, kulturu, počasí, atd. Rozhodně se sem chci brzy vrátit!
Kdybyste se chtěli zeptat na více informací, neváhete se na mě obrátit e-mailem viz výše. Díky a přeji krásné zážitky. Xoxo, Niki
víceméně