+ Na Vilnius Academy of Arts jsem studovala v programu Graphic Design. Pokud se jako grafik zajímáte o ilustraci a animaci určitě vám studium doporučuji. Pokud ne, trochu podobně jako já, si to odtrpíte – ale spoustu se naučíte . (v dalším ročníku se pak řešilo video, obal a typografie – ročník studia si můžete vybrat )
+ Škola má fakulty ve více větších městech. Mimo jiné vlastní Art Colony v přímořském městě Nida, což je opravdu krásné a kreativní místo, které stojí za to navštívit.
+ Vybavení školy je velice kvalitní. Pro obory jako Design nechybí velké a výborně vybavené dílny. Obdivovala jsem i velké dílny grafických technik. Škola má vlastní tiskařské centrum, kde vám (trošku nepříjemný) chlapík, který ale umí dobře anglicky, vytiskne vaše práce a dokonce zde obsluhuje i 3D tiskárnu. Mají výborně zajištěné zázemí pro všechny obory.
+ Škola se nachází v centru města v příjemné lokalitě. Koleje jsou 5 minut od školy.
+ Škola mi ukázala dveře k oborům jako AR a programování na webu – každopádně jsem se pak musela všechno naučit sama pomocí tutoriálů
– Do očí mi bylo řečeno, že když jsem Erasmus student, nikdo se nezajímá o to, co dělám. Logicky jsme si pak někdy připadali zbyteční a navíc.
– Škola nabízí i pár Erasmus předmětů vyučovaných v angličtině. Ty mi ale připadali spíše nucené – tedy aby se neřeklo, že pro ně nic neděláme. Smysl moc nedávali a ani profesoři anglicky zrovna moc neuměli.
– Komunikace s Graphic Design Department byla vyložená bolest. Kdy vlastně obhajuji klauzuru jsem se dozvěděla od litevských spolužáků. I samotný koncept toho, že nás zařadí do výuky k domácím studentům byl velmi nepříjemný. Představte si, že sedíte v hodině plné 20 domácích studentů s profesorem, který hodinu vysvětluje zadání v litevštině. Poté se otočí k vám a za pět minut shrne to, co vlastně hodinu vysvětloval a více se vám nevěnuje. To moc smysl nedávalo.
– Podle vedoucí ateliéru máme na internetu spoustu tutoriálu jak věci udělat, tak proč by nás to měli učit? Což je sice pravda, ale v některých momentech mi to bylo nepříjemné. Všechno funguje spíš konzultačně.
– Konzultace s vedoucí ateliéru (v předmětu Self Initiated Project) nedávali skoro žádný smysl. I přesto, že jsme měli pokaždé domluvený termín konzultace, skoro nikdy tomu tak nakonec nebylo (což jste se dozvěděli, až když jste na konzultaci přišli). Nevěděli jsme přesně co je po nás požadováno ani jak to závěrečně prezentovat. Kvůli těmto problémům nám začali “vyhrožovat”, že nám nedají kredity a my se nestačili divit, proč tomu tak je.
–Studenti se po zkoušce nebo klauzuře nedozví výsledek. Nikdo vám neřekne jestli jste vůbec u zkoušky uspěli. (U nás je zvykem po klauzuře znát výsledek do hodiny, max. do druhého dne)
– Většina profesorů měla s angličtinou problém. Sice se snažili, ale protože byla jejich úroveň jazyka nízká mám pocit, že jsem se v něm sama zhoršila.
– Připravte se sami vařit, nebo otevřít peněženku za kvalitní jídlo v restauraci. Sitauce v místní menze je žalostná (ale levná alternativa) a místní jídlo mi úplně nesedělo.
Ubytování - škola má velmi omezený počet míst pro Erasmus studenty. Mně se naštěstí podařilo chytit místo v univerzitním hostelu/kolejích. Kolejné bylo 150 eur na měsíc (placeno jednorázově před začátkem pobytu). Kvalita kolejí byla spíše smutná, ale přežitelná. Luxus našich kolejí ale nečekejte. Mezinárodní studenti jsou ubytováni ve stejné části a dělí se o společný prostor a kuchyňku. To jsem velmi ocenila, protože jsem každý den měla kontakt s ostatními. Co jsem považovala za velký problém, byla kvalita připojení k internetu. Wifi byla prakticky nefunkční a přípojka jen jedna na celou hostelovou část. Nepovažuji se za závislou na internetu, ale když máte programovat na webu, psát věci do školy, a následně je odeslat profesorům je to velmi nepříjemné.
Město - Vilnius je opravdu hezké a milé město. Spousta lidí říká, že se jedná o malou Prahu - a také to odpovídá. Skoro všude dojdete pěšky. A pokud ne, městská hromadná doprava je poměrně kvalitní a velmi levná (případně přesun na kole). Nákup potravin je o trochu dražší než u nás doma. Každopádně věřím, že se dá se stipendiem tento základ pokrýt. (Pokud si přejete cestovat, připravte se otevřít vlastní peněženku). Pivo je ve Vilniusu dražší – okolo 3 eur a na naše české zkrátka nemá. Kdo je ale šikovný, najde ve městě i české značky.
Litva a cestování - Největším problémem pro mě bylo cestování po Litvě. Litva má pár zajímavých míst, kde by se turista rád podíval, ale bez auta se tam v žádném případě nedostane. Vlakem se z Vilniusu dostanete přímo snad jen do Minsku (potřeba víza) jinak z okolních států nikam. Pokud se rozhodnete cestovat do Lotyšska nebo Estonska (nebo Polska) jiná možnost než 5-10 hodin v autobuse neexistuje. Mezi Vilniusem, Kaunasem a Klaipedou (litevská největší města) je to ale rozumnější. Určitě se jeďte podívat k moři a na Kurskou kosu. Z Vilniusu se dají sehnat poměrně levné lety do Norska, Švédska nebo na Ukrajinu. Kulturně si nejsme zas až tak odlišní. Snad jen v tom, že Litevci pořád trpí a snaží se napravit škody po Sovětech.
víceméně